Digitální portfolio | Jan Fitz





ISKM71: Co říkají obrazy? Čtení a tvorba vizuálních informací

9. 3. 2021 (poslední aktualizace: 14. 4. 2021)

Tento příspěvek slouží jako místo pro prezentaci výstupů z předmětu "Co říkají obrazy?". Úkoly budou postupně doplňovány a po skončení druhého semsetru budou přesunuty do příspěvku s jeho závěrečného zhodnocení.

5. úkol (Neviditelný kontext)

Analýza odborníka

Pro objevování názorů odborníků na jejich vidění uměleckého světa jsem si vybral jednu z analýz Václava Hájka ze série nazvané Slabikář vizuální kultury. V tomto cyklu je pro každé písmeno abecedy vybrán jeden umělecký fenomén, který je v krátké eseji či fejetonu představen a vysvětlen v historickém, socioekonomické či jiném kontextu. Konkrétně jsem zvolil písmeno „L jako lednička“, ve kterém Hájek popisuje objekt lednice jako vitrínu našich symbolických či ideologických preferencí. Lednice tak má mít několik rovin pro vyjádření osobnosti jejího majitele. Jednu část tvoří přední strana dveří lednice, která často obsahuje magnety z cest, kresby ratolestí či směsici poznámek. Jedná se tak o velmi osobní kus nábytku každého majitele, který skrze ní vyjadřuje mnoho svých vlastností. Některé osobnostní rysy majitele lednice definuje i její obsah ukrytý za jejími dveřmi. U chytrých lednic, které nás například informují o mizejících zásobách některé z našich oblíbených potravin, hovoří autor o vytvoření vřelého pouta s tímto objektem na základě jakéhosi typu komunikace.

V historickém kontextu je lednici přirovnána ke keramickým nádobám pro uchovávání jídla a její počátky jakožto objektu tak mohou vést daleko do minulosti. Na základě samotného designu lednice a „dozdobení“ jejího zevnějšku lze nalézt kulturní definici místa, společnosti či subkultury, v jejímž okolí se lednice nachází. Společně s historickými událostmi a změnami ve společnosti docházelo také k vývoji designu a uspořádání lednic, což může vést k projekci histrorických událostí a kontextu právě do lednice jako objektu. Již zmínění obsah lednice může napovídat jisté skutečnosti o sociální vrstvě jejího majitele, kdy například staré listy salátu mohou značit jak chudobu majitele, tak jeho ekologickou lhostejnost.

Vnímání lednice jako objektu mne nikdy nenapadlo zkoumat takto do hloubky a vztahovat ho k tolika vlastnostem majitele a prostředí. Mohu tedy říct, že esej jako taková mne zaujala a donutila mne přemýšlet o objektech každodenní potřeby alespoň na chvíli z jiného než běžného úhlu pohledu.

Vlastní analýza

V rámci sepsání vlastní analýzy uměleckého díla jsem si vybral jedno z předem nabízených - „Moje postel“ od Tracey Emin, které se podle dostupných zdrojů datuje do roku 1998, přičemž poprvé vystaveno bylo o rok později v londýnské Tate Gallery. Jedná se o fyzické dílo v podobě živé instalace, které se skládá z artefaktů každodenního života a jemuž dominuje manželská postel. Prostředí, ve kterém je postel jako umělecké dílo umístěno, nehraje významnější roli. Pro pochopení celého kontextu je však důležité znát okolnosti, za kterých autorka vnukla svému artefaktu život. Dílo reprezentuje věrnou kopii její vlastní postele ponechané ve stavu následujícímu čtyřdennímu pobytu v ní, přičemž během této doby autorka požívala pouze alkohol a užívala si sexuálních aktů. V uměleckém počinu autorky tak můžeme vysledovat jakýsi manifest obhajující neuspořádanost jejího života a způsob jakým to dává světu najevo - prostřednictvím neuklizené a rozestlané postele. Dílo také vzbuzovalo pohoršení nad některými obsahovými detaily instalace, kdy bylo přítomny předměty jako kondomy či jiné pozůstatky intimních hrátek autorky. Neuspořádanost a kontroverzní obsah instalace má na základě autorčina záměru vyjadřovat její depresivní stavy a sebevražedné nálady z doby, kdy dílo vznikalo. Vystavená postel se stala také objetí vandalismu jakožto jiné formy vyjádření uměleckých happeningů, kdy dva další umělci skočili nazí do postele a svedli v ní polštářovou bitvu. Význam a symbolika díla tak dostali ještě vyšší význam. Dílo se stalo slavné nejenom díky své kontroverzi a obrovské ceně, za kterou bylo vydraženo, ale také díky tomu, že se ve své podstatě snaží bořit stereotypy o ložnici jakožto intimní a soukromé místnosti, ve které prožíváme veskrze pozitivní zážitky a zkušenosti. Dílo bylo naposledy vydraženo v roce 2014 společností Christie’s za 2,5 milionu liber.


4. úkol (Viditelná forma)

Fotografii českého fotografa a profesora Jindřicha Štreita z cyklu A coeur perdu (v překladu Doteky srdce) z přelomu tisíciletí jsem si vybral, jelikož je Štreit mým oblíbeným českým fotografem z éry černobílého filmu a tento konkrétní cyklus jeho fotografií jsem doposud neznal. Konkrétně tuto fotografii jsem si mezi ostatními vybral z toho důvodu, že mi přišla na první pohled vizuálně nejzajímavější a pro tento úkol tak nejvhodnější. Zároveň mám obecně v oblibě spíše černobílé fotografie, která svou omezenou barevností umožňují se více soustředit na obsah vizuální sdělení jako takový. Pro dokumentární fotografii, u které jde o obsah více než u jiných fotografických žánrů tak vidím právě černobílou fotografii jako nejvhodnější nosič příběhu.



Vizuální elementy

Pozitivní prostor fotografie zabírá postava muže nesoucí roztrženou mapu, kter8 zakrývá téměř celou jeho postavu. Zajímavé je, že sice velký kus mapy chybí, ale tělo muže je celé pod ní. Negativní prostor poté vyplňuje víceméně jednolitá louka či pole, jehož horizont nápadně kopíruje hlavní linii mapy. Negativní prostor není nijak výrazně členitý a neruší tak zbytek hlavního obrazového motivu.

Výraznější linie jsou na fotografii patrné tři, jednak dvě hrany pole/louky v pozadí a poté s nimi rovnoběžná linie závěsu mapy. Celý motiv dle mého názoru vhodně doplňuje jediná výraznější horizontální line v pravé části fotografie tvořená kratší okrajem mapy.

Zajímavým organickým tvarem ve fotografii je již zmiňovaná mapa, která díky svému natržení a zvlnění netvoří pravidelný útvar obvyklého obdélníku. Společně dobře vizuálně fungují dva samostatné kusy mapy, jeden menší v pravém horním rohu a ten druhý větší tvořící levou část fotografie.

Elementem velikosti, který ve mě v rámci této fotografie rezonuje nejvíce, je samotná velikost postavy ukryté za mapou, kdy díky její neviditelnosti nemůžeme přesně určitě její přesné proporce a ke slovu tak přichází představivost diváka. Velikost hlavního objektu také ve velké míře rozděluje obrázek na dvě téměř stejné poloviny.

Jak jsem již zmiňoval v úvodu, černobílá fotografie a především pak černobílá dokumentární fotografie pracuje s pozorností diváka a svou jednoduchou barevností zbytečně nesměřuje jeho pozornost do nežádoucích míst a dává mu možnost nerušeně zkoumat obsahovou stránku prezentované vizuální informace.

Nejvýraznější texturou ve fotografie je typická zemitá struktura země kolem muže. Struktura působí venkovským dojmem a z mého pohledu přidává obsahu na rázném a spíše drsnějším vzezření. Stejné principy můžeme vysledovat u elementu hodnoty, jejiž podoba je u černobílé fotografie snadněji vysledovatelná.

Vizuální principy

Princip důrazu směřuje můj první pohled na fotografii na obličej muže a snaží se v něm vyčíst jeho momentální emoce. Důrazu na obličej je dle mého názoru dosaženo i úpravou expozice při pozitivním procesu vyvolávání fotografie, kdy se mi zdá, že obličej byl dodatečně zesvětlen právě z cílem přidání většího důrazu na jeho význam.

Kontrast u filmové černobílé fotografie je do jisté míry způsoben vybraným filmovým materiálem a také již zmíněným finálním vyvoláním ať už při negativním nebo pozitivním procesu. Tato fotografie jako taková působí spíše více kontrastním dojmem mezi světlými a tmavými oblastmi fotografie, nicméně působí na mě spíše neutrálně.

S principem rovnováhy pracuje autor náklonem horizontu na levou stranu fotografie, přičemž je toto obecně považováno spíše za chybu kompozice. V tomto případě, ale může být tento náklon záměrem, kdy je jeho pomocí zdůrazněn směr pohybu muže. Proto v tomto případě nepůsobí dle mého názoru rušivě a naopak vhodně vizuální informaci doplňuje.

Z postoje muže je zřejmé, že jej fotograf zachytil v pohybu směrem doleva při chůzi. Zdůrazněno je to principem rovnováhy zmíněným výše a nasměrováním jeho těla a chodidel. Tato kombinace vytváří efekt zmrazení pohybu do podoby momentky a nepůsobí strojeným dojmem, což by v případě dokumentu nebylo ani žádoucím efektem.

Princip rytmu je přítomen prostřednictvím již zmíněných linií hrany mapy a dvou hran kaskádovité podoby pole/louky.

Princip jednoty je podle mého názoru právě to, s čím Jindřich Štreit umí dokonale pracovat ve všech svým dílech. Vnímám to jako schopnost mít ve fotografii pouze ty objekty, které tam být musí pro přesné vyjádření požadované vizuální informace, přičemž ubrání kteréhokoliv z nich by naopak způsobilo nerovnováhu a nejednotnost. Naopak žádný další objekt nemusí být do fotografie přidán.

Toto vizuální cvičení jsem si velmi užil a ač jsem na fotografii jako takovou nezměnil v průběhu názor, pomohlo mi to si uvědomit více obrazových detailů než kdybych se na fotografii díval bez zaměření se na jednotlivé elementy nebo principy. Přemýšlet o vizuální informaci v širším kontextu a rozložit si ji na jednotlivé oblasti je jistě užitečné v mnoha oblastech jejího vnímání.


3. úkol (první workshop)

V rámci vypracování třetího úkolu zadáného na workshopu jsem se zaměřil na vizualizaci počtu studentů, kteří navštěvují většinu přednášek vztaženou k jednotlivým ročníkům bakalářského studia. Můj předpoklad, že s postupem studia tato procenta klesají, se na základě zdrojových dat nepotvrdil. Nejvyšší procentuální návštěvnost přednášek je totiž dle dat v druhém ročníku studia. Ve třetím je sice nejnižší, nicméně první ročník se umístil až na druhém místě.

K výpočtu jednotlivých hodnot jsem použil kontingenční tabulku a výsledné hodnoty dodatečně vyjádřil v procentech. Výsledkem jsou poté dva koláčové grafy, přičemž první z nich vyjadřuje podíl studentů, kteří navštěvují přednášky ve více než padesáti procentech a druhý znázorňuje podíl studentů tyto přednášky navštěvujících v méně než padesáti procentech. Zdrojová data a postup je viditelný v přiloženém excelovém souboru.


2. úkol

Zadáním druhého úkolu bylo vytvoření digitálního artefaktu spojujícího verbální a vizuální informace v podobě originálního CV. Můj výstup z úkolu je přiložen níže. Údaje v něm jsou smyšlené a jeho vizuální i obsahová podoba pracuje s jistou mírou nadsázky.


1. úkol

1. část

Na fotografii z přiloženého článku s názvem „Hoax o uprchlících na Masarykově nádraží přes noc sdílelo 10 tisíc lidí, šířil se i na Slovensku“ popisujícího šíření falešné zprávy prostřednictvím manipulované fotografie, je vidět velké skupina lidí stojících na nádražním nástupišti. Příspěvek s touto fotografií byl sdílen na sociálních sítích s poznámkou, že se jedná o přibližně 1500 migrantů, kteří přijeli na pražské Masarykovo nádraží. Po tom, co příspěvěk sdílelo mnoho rozhořčených uživatelů Facebooku, vyšlo najevo, že se nejedná o migranty, ba dokonce ani o žádné tuzemské nádraží. Jednalo se o běžné cestující mířící do práce v ranní špičce na nádraží v britském Brightonu. Obrazová informace tak nebyla manipulovaná přímo svým obsahem, ale byla použita k potvrzení nepravdivého tvrzení a to pravděpodobně s cílem vyvolat paniku a utvrdit se ve své zkreslené pravdě v sociální skupina odmítačů populační migrace. Z mého pohledu se jedná o ve všech aspektech neetické zneužití obrazové informace s cílem publikovat a dále šířit nepravdivé informace. Stejný názor sdílela i platforma Facebook a po nějaké době příspěvěk sama odstranila.

Zdroj informací a popisovaného obrázku: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/hoax-o-migrantech-na-masarykove-nadrazi-sdilelo-10-tisic-lid/r~f371394a7dfa11e8bb77ac1f6b220ee8/

2. část

K prozkoumání nástrojů z druhé části prvního úkolu jsem si vybral kartu popisující software „SRFNB“, jehož hlavní schopností je několikanásobné zvětšení rozlišení jakékoliv fotografie. Využití této techniky najde uplatnění v mnoha oblastech lidské činnosti. Počínaje zvětšením dříve pořízených souborů v malém rozlišení, ale také například na profesionální úrovni při velkoformátovém tisku. Nástroj by mohl stejně dobře sloužit policejním či armádním složkám při prohlubování detailů v obrazové informaci pořízené v malém rozlišení jako jsou záznamy z kamerových systémů či svědecké fotografie ve zhoršené kvalitě. Řada profesionálních grafických editorů již totu funkcionalitu založenou na obohacení obrazové informace pomocí strojového učení má v základní nabídce a není tak třeba specializovaného softwaru. Jejich porovnání však nemám k dispozici, pouze jsem chtěl ilustrovat postupné rozšiřování mezi běžné funkcionality dostupných grafických editorů.

Shrnutí prvního semestru navazujícího studia na KISKu

4. 1. 2021

První semestr mého navazujícího magisterského studia na KISKu se blíží ke konci a na mě je jeho shrnutí a popis klíčových událostí. Celý semestr byl hodně netypický díky jeho distanční podobě, kterou se však podařilo bez větších problémů všem zúčastněným dle mého názoru zvládnout. Naopak mě, jakožto kombinovanému nasávači informací, umožnil tento způsob studia lepší organizaci času a ač znamenal mnohokrát celodenní sezení na židli, hodnotím jej veskrze kladně. Níže se pokusím stručně shrnout jednotlivé předměty, které jsem měl v tomto semestru zapsané a připojím případné výstupy mé práce vhodné k publikování.

ISKM01: Informační vědy

Teoretický předmět tvořící jádro celé oborové větve týkající se informační vědy, který pan doktor Lorenz přednáší záživným způsobem se spoustou konkrétních příkladů. Pro podporu zájmu o oborové informace bylo úkolem každého studenta zpracovat a nahrát dva podcasty, přičemž první se týkal jednoho z nových typů informatik a druhý jednoho nového trendu projevujícího se v oblasti informační vědy. V prvním podcastu jsem se věnoval oblasti dopravní informatiky – Transport Informatics a v druhém jsem zpracoval téma Virtuální reality jakožto dynamického tématu prosazujícího se v informační vědě.

ISKM02: Design informačních služeb, rozhraní a interakcí

Další spíše praktický předmět, ve kterém dvojce lektorů řeší problematiku designu služeb a návrhu všech procesů okolo nich. Za zmínku jistě stojí, že se předmět snaží reagovat na aktuální oborové trendy a student má tak pocit, že nasávání těchto informací má smysl. Skvělá byla také zkušenost plynoucí z povinného sepsání třech popularizačních článků z oblasti předmětu na vybrané téma, které byly následně publikovány na oborovém Mediu. Něco nového jsem se tak dozvěděl, a ještě jsem měl možnost to ukázat světu.

ISKM03: Literatura, knihovní procesy a trh

Velmi zajímavý, pro mě však v počátcích lehce obtížně uchopitelný předmět věnující se pro mě třem na první pohled nesourodým tématům. Z přednášek pana profesora Kylouška bylo znát, že je to zapálený a velmi fundovaný člověk na svém místě. Bohužel jsem však v některých pasážích seminářů nestačil stíhat krok s jeho zaujetím pro obor. To však beru jako čistě svou problémovou pasáž a jsem rád, že jsem měl možnost si odborníka typu pana profesora poslechnout. Dálší části předmětu se poté věnovali obecné problematice knihovnictví a kulturně-kreativním průmyslům. Výstupem z tohoto předmětu byla jednak reflektivní esej věnující se jednomu z přednášených témat a jednak splnění čtyř praktických výzev ze zadaného seznamu. Vzhledem k vládním nařízením pro tento semestr tak typickým, bylo problematické některé z nich splnit, a i proto mohla přijít na řadu kreativita studentů při jejich plnění. Ty, které jsem nakonec splnil já přikládám společně s dalšími výstupy z předmětu níže.

ISKM04: Seminář k diplomové práci I: Východiska a metodologie

Semináře, které se ve své podstatě věnovaly praktickým informacím ohledně samotného psaní diplomové práce, které bude od příštího semestru velmi aktuální doplněné o představení jednotlivých možných vedoucích. Nerozhodnutý student si tak mohl udělat dobrou představu o směru či případně již konkrétním tématu, kterému se chce věnovat. Výstupem potom byla část zamýšlené diplomové práce, která však ještě nemusela plně odpovídat finálnímu tématu. Pro studenty, kteří si vedoucího a téma práce zatím nevybrali, se mohlo jednat o velmi užitečná předmět, který bude pokračovat druhým dějstvím v dalším semestru.

ISKM29: Blok expertů

KISKová klasika v podobě blokových přednášek od odborníků z praxe, kterou si nenechám ujít žádný semestr. Ač jím procházím k omezeném kombinovaném režimu, letos jsem si všechny absolvované přednášky velmi užil a prezentované informace hodnotím velmi kladně. V rámci navštívených přednášek vznikly 4 digitální artefakty, které přikládám níže. Dokonce si myslím, že tomuto semináři distanční podoba sluší více než kterémukoliv jinému, a to především díky pestřejší skladbě přednášejících, kteří nejsou místopisně omezeni, tak také díky lepší organizaci dotazů a celého průběhu přednášek.

ISKM43: Imerzivní virtuální reality v humanitních vědách

Velmi praktický předmět vedený panem doktorem Šašinkou konaný interaktivní formou s velkou mírou individuálních směrování jednotlivých studentů. Letos se předmět věnoval tématu právě řešeného projektu týkajícího se vzdělávání ve virtuální realitě, přičemž způsob ukončení a téma úkolů je na preferencích studenta. Ve své závěrečné práci jsem se tak věnoval návrhu vzdělávacího prostředí založeného na gamifikačních aspektech výuky a jejich přenesení do populárních her existujících ve virtuální realitě.

ISKM55: Nástroje a metody datové analytiky

Tento předmět je dle mého názoru naopak jeden z těch, který distanční formou výuky utrpěl. Ve své podstatě je velmi prakticky zaměřen a při kontaktní výuce mohlo docházet k individuálním konzultacím s velmi zapáleným lektorem z praxe. Nicméně při distanční výuce se to může dít pouze v omezeném režimu. I tak jsem měl ale možnost si osahat zajímavé technologie, přičemž některé z nich pro mě byly zcela nové. V rámci závěrečného úkolu si měli studenti vybrat svůj velký dataset, na kterém si poté vyzkoušeli kompletní problematiku řešenou v průběhu semestru. Já jsem se pustil do analýzy dat z dopravních nehod na území města Brna a jejich následné vizualizace. Jako u ostatních předmětů, přikládám svůj výstup níže.

ISKB48: Digitalizace kulturního dědictví

Každotýdenní semináře praktikované podobnou formou jako Blok expertů, kdy každý týden přednášel odborník z praxe, včetně jedné praktické online exkurze. Předmět má velký potenciál pro studenty, kteří se chtějí digitalizaci kulturního dědictví přímo věnovat. Pro mě byl předmět tematicky trochu mimo mou oblast zájmu, nicméně závěrečnou práci, kterou každý student vypracovával pod supervizí jednoho z odborných přednášejících, jsem měl možnost zpracovat na zajímavé téma a při jejím zdrojování jsem se dozvěděl mnoho zajímavých a nových informací. Z tohoto důvodu zápisu předmětu nelituji a hodnotím jej taktéž kladně.


Motivace ke studiu KISKu, aneb proč tu vlastně jsem

11. 11. 2020

Narodit se jako hrdý KISKař bohužel nejde, člověk se jím ale může stát. Pokud tedy bude chtít. Jako cesta k čemukoliv jinému to ale nemusí být vždy pouze snadné a je nutné znát svou motivaci. Motivací, která se v mém případě nabízí a může znít vcelku všeobecně, je touha po získávání nových znalostí a dovedností. Neméně důležitou a pro KISK naopak dosti jedinečnou je motivace k vytváření sociálních a komunitních vazeb, kterým jde KISK svou filozofií hrdě naproti. Pokud tak student chce, může být součástí mnoha týmů, komunit, seskupení, spolků a dalších soudržných skupin. I když jsem si před pár lety vybral cestu kombinovaného studenta, zapojovat se do konkrétních studentských, ale i akademických iniciativ se mi daří dle představ.

Možnost zvolit si kombinovanou variantu studia je pro mě neméně důležité, jelikož za podstatné považuji získávání profesní a kariérní praxe již během studia. V několika oblastech pak můžu pozorovat vzájemné propojení a prolínání obou světů, což je jim ku prospěchu. Stejně tak možnost velké individualizace studia, ať už pomocí zapsaných předmětů, studijních cest nebo nabízených profilací, je aspektem, který mi dává možnost poskládat si studium dle svých možností a preferencí.

Motivací stojící lehce opodál, ale pořád pro mě mající velkého významu, je touha završení studia na univerzitě s velkým akademickým a výzkumným respektem nejenom u nás, ale také v mezinárodním kontextu. Měl jsem možnost porovnat na vlastní kůži ducha více univerzit, ale za tu pravou Alma mater považuji pouze MUNI.

Jako jednu z motivací, která je v mém případě zároveň velmi silná je snaha překonávat překážky, kterých je při univerzitním studiu nespočet. Ať už jsou to studijní neúspěchy, překážka v podobě časových možností, nucení se k psaní seminárních a jiných prací, tak právě jejich překonání je může přetvořit k pozitivní motivaci a zdárnou cestu k cíli.


(Ne)oborové já. Pro každého kousek

11. 11. 2020

Velmi krátce: Student KISKu; profesí webmaster a webový vývojář; nedostudovaný informatik; milovník zlatých retrívrů; majitel sbírky fotoaparátů; černokomorník; myšlenkami na cestách

Krátce: Jsem absolventem bakalářského studia na KISKu v roce 2020 a současný student navazující magisterského studia téhož oboru jdoucí cestou profilace Informačního a datového managementu. V rámci své bakalářské práce jsem zpracovával téma Interkulturního výzkumu v imerzivní virtuální realitě, kdy jsem se snažil navrhnout technologické postupy pro analýzu dat generovaných eyetrackingovým zařízením ve VR. V současné době jsem profesí webmaster a webový vývojář ve veřejné výzkumné instituci. Baví mne propojování technologických a dalších témat - proto je pro mne multioborovost, kterou KISK a obecně informační věda poskytuje, oázou všeho poznání. Základní principy programátorského a informatické myšlení jsem získal během nedokončeného studia na Fakultě informačních technologií VUT v Brně. Únik z digitálního světa mi poskytují analogové fotoaparáry, černá komora a sbírka knižních fotografických monografií, která poskytuje ono spojení s knihovnickou části KISKu.

Dlouze: Jako absolvent bakalářského studia na KISKu v roce 2020 jsem postupně nasával znalosti z velmi multioborové nabídky předmětů a interdisciplinarity odborníků, kteří na KISKu působí. Výsledkem toho bylo mnoho nových oborových poznatků a podařilo se mi vytvořit nebo se podílet na přípravě několika projektů mající přesah nad studentskými projekty tvořenými pouze do šuplíku. Jedním z takových byla spolupráce na vytvoření oborového průvodce pro obor Informační vědy a knihovnictví spravovaného ústřední knihovnou Filozofické fakulty, který poskytuje základní zdroje pro studium tohoto oboru jako jsou knižní publikace, oborové konference nebo online zdroje. Společně s týmem dvou spolužáků jsme se podíleli na praktickém redesignu a navržení marketingové strategie pro portál KISK ONLINE, nabízející online kurzy o informačních tématech. Jako uzavření bakalářského studia sloužila má závěrečná práce, ve které jsem se věnoval možnostem analýzy výzkumných dat jako výstupu eyetrackingového zařízení v prostředí imersivní virtuální reality. Pod vedením pana doktora Čeňka Šašinky, jsem navrhnul základní metodologické a programové prostředky pro analýzu dat, mající potenciál nejen pro následný interkulturní výzkum. Konkrétním příkladem praktického užití byl výzkum kognitivních procesů na úrovni vnímání předložené scény a rozlišení analytického a holistického způsobu vnímání. Profesí jsem v současné době webmaster a webový vývojář ve veřejné výzkumné instituci, přičemž se starám o chod pěti desítek webových stránek a podílím se na vývoji interního redakčínho systému. Činnostmi přesahuji také do výzkumu přístupnosti webových stránek, serverové správy, e-commerce řešení či do webové analytiky a marketingu. Mimo univerzitní a profesní náplň utíkám před digitálním a online světem k analogové fotografii, do černé komory nebo ke sbírce fotografických monografií. Výhody fyzického poznávání světa se snažím hledat prostřednictvím cestování či pozorováním okolní každodennosti.

Velmi dlouze: Oborová, ale i jiná témata jsem připraven diskutovat například emailem, přes Linkedin, Github, ... 🙂





© 2020-2021
Digitální oborové portfolio, které vzniklo jako povinná prezentační součást magisterského studia na Katedře informačních studií a knihovnictví při Filozofické fakultě Masarykovy univerzity